Elektronické bankovnictví - Raiffeisenbank

23. 10. 2002 | Leoš Literák | Různé | 18353×

Nový seriál o elektronickém bankovnictví začínáme u Raiffeisen banky.

Častým dotazem našich čtenářů je podpora elektronického bankovnictví našich bankovních domů. Většina z produktů dostupných na trhu je totiž primárně vyvíjena pro uživatele Windows s Internet Explorerem a na jiných operačních systémech či prohlížečích mají tyto služby velké problémy, či nefungují vůbec.

Proto jsme se rozhodli zmapovat situaci na trhu a připravili tento seriál. V něm hodláme oslovit všechny významné banky a zeptat se na podporu Linuxu v jejich elektronickém bankovnictví. Náš seriál otevírá rozhovor s panem Michalem Bošinou, ředitelem odboru elektronických kanálů Raiffeisen banky a s panem Jakubem Feldsteinem, vedoucím Internetového týmu.

Mohl byste našim čtenářům představit vaši banku a její profil?

Michal Bošina: Raiffeisenbank je členem rakouské finanční skupiny Raiffeisen, která je jedním z největších uskupení tohoto druhu v Rakousku a v zemích střední a východní Evropy. Raiffeisen poskytuje svoje finanční služby už více než 100 let.

V ČR působí Raiffeisenbank a.s. (RBCZ) od roku 1993 jako univerzální banka. Její základní kapitál činí 2 mld Kč, celková bilanční suma přesahuje 59 mld Kč. Obchodní síť zahrnuje 44 poboček a přibližně stejný počet bankomatů po celé ČR. Nabízíme bohatý sortiment produktů a služeb pro soukromé osoby, malé a střední podniky a podnikatele i velké společnosti. Nejvyšší důraz klademe na individuální a profesionální přístup ke klientům, využití moderních technologií a špičkovou kvalitu služeb.

Produkty RBCZ: internetové bankovnictví, GSM bankovnictví, bankovnictví po telefonu, běžné účty, balíčky služeb pro soukromé osoby (Kompletkonto) i malé/střední firmy/podnikatele (Profikonto/Pluskonto/Benefitkonto), veškerý platební styk, platební karty, spořící účty, termínované vklady, hypoteční zástavní listy, směnárenské služby, podílové fondy, úvěrové rámce, osobní půjčky, hypoteční úvěry, elektronické bankovnictví Gemini a Multicash atd.

Jaké metody přístupu k účtu Raiffeisen Bank podporuje?

Michal Bošina: Raiffeisenbank nabízí samozřejmě tradiční způsoby přístupu tj. pobočky, bankomaty a platební karty. Alternativními možnostmi jsou internetové bankovnictví (webová aplikace na bázi java appletů), GSM bankovnictví (na bázi SIM Toolkit karty s Eurotelem), bankovnictví po telefonu (telefonní bankéř na bezplatné lince) a elektronické bankovnictví na PC - všechny tyto služby jsou dostupné 24 hodin denně.

Proslýchá se, že připravujete platformově nezávislé elektronické bankovnictví. Můžeme tedy očekávat funkčnost i pod Linuxem a v jakém časovém rámci?

Michal Bošina: V současné době skutečně připravujeme novou verzi internetového bankovnictví, která by měla být použitelná více platformově nezávisle (dnešní verze podporuje pouze operační prostředí MS Windows a prohlížeč Microsoft Explorer) - její uvedení plánujeme na prosinec tohoto roku.

Nová aplikace internetového bankovnictví typu "tenký klient" bude pracovat v prohlížeči s HTML a apletem pro digitální podepisování, tedy bude na straně uživatele potřeba mít odpovídající verzi prohlížeče podporujícího HTML 4.0 standard a JVM kompatibilní s Javou 1.1.

Do budoucna uvažujeme i o zavedení alternativních způsobů podepisování, například jednorázovými kódy zasílanými na mobilní telefon, což by opět mělo platformovou nezávislost zvýšit.

Provádíte testy i na počítačích s jinými operačními systémy než od Microsoftu, například na Linuxu? Které prohlížeče jste zkoušeli? Pod Linuxem jsou nejpopulárnějšími prohlížeči Mozilla 1.0, Konqueror z KDE a Opera, které by všechny měly splňovat vámi uvedené podmínky. Budete testovat i jejich funkčnost?

Jakub Feldstein: Ano, připravovanou verzi internetového bankovnictví testujeme také na Linuxu v prohlížeči Mozilla. Chceme tak internetové bankovnictví zpřístupnit i okruhu uživatelů, kteří nepoužívají produkty společnosti Microsoft. Nicméně bych rád zdůraznil, že naším hlavním cílem je připravit aplikaci, která se bude dobře používat všem našim klientům, z nichž více než 95% používá Windows a Internet Explorer. Pro tento operační systém a prohlížeč proto také aplikaci optimalizujeme.

Jakou šifru používáte v novém klientovi? Jaká je její délka?

Jakub Feldstein: V nové verzi budeme používat stejnou šifru jako nyní, tedy 128 bitů.

Které služby bude možné tímto způsobem ovládat?

Michal Bošina: Nové internetové bankovnictví bude od prosince rozšiřovat stávající funkčnost (prohlížení zůstatků, pohybů a výpisů z účtů, zadávání domácích jednorázových i trvalých příkazů, termínovaných vkladů, vnitrobankovních cizoměnových a zahraničních příkazů, odesílání a příjímání zpráv z banky) o nové produkty a služby například>

• kompletní správu (přehled, změny, rušení) trvalých příkazů a termínovaných vkladů nezávisle na způsobu jejich zřízení (přes pobočku/elektronicky)
• kompletní správu jednorázových (přehled) i opakovaných termínovaných vkladů (změna částky, ukončení) nezávisle na způsobu jejich zřízení
• příkaz k dobití Go karty
• sofistikovaný filtr pohybů
• nastavení vlastního seznamu příjemců
• nastavení vlastního pojmenování a pořadí zpřístupněných účtů
• kontextovou nápovědu u všech formulářů v aplikaci
• zasílání SMS zpráv o provedení/neprovedení příkazu nebo žádosti
• export výpisu do formátu TXT nebo XML
• další žádosti jako např. žádost o inkaso, SIPO, změnu kontaktních údajů apod.

Jakým způsobem si váš zákazník může objednat tuto službu a kolik za ni zaplatí? Budete zvýhodňovat elektronicky podané příkazy?

Jakub Feldstein: Službu Webkonto si klient může zřídit na kterékoliv naší pobočce. Nezávazně si ji může objednat přes naše webové stránky, případně Callcentrum. Pro nové čtvrtletí připravujeme také nový sazebník, ve kterém bude samozřejmě elektronické podávání příkazů zvýhodněno.

Děkuji za rozhovor.

       

Komentáře

[netwoR]

Chvalim clanek. Sam se rozhlizim, jestli bych mohl prejit nekam z eBanky. Privital bych po ukonceni serialu shrnuti moznosti vsech bank treba v tabulce. Diky ntw

[Petr Krčmář]

Co Ti vadi na eBance ? Ja jsem s ni 100% spokojen, ale zajima me i nazor nekoho jineho. Peter

[Roman Vasicek]

drive jen vyse poplatku, nyni i stranky. po posledni aktualizaci webu je to udesne line i na 512 kb lince a predtim se dalo v pohode pracovat i pres modem 33,6 kb:(

[Leoš Literák]

bohuzel toto je zpusobeno tim, ze kdysi pouzilvali CSS pro definici vzhledu vypisu. pred pul rokem ale zacali pouzivat udesnou definici skrze , takze velikost prenasenych dat vzrostla mnohokrat. schvaklne se mrknete na zdrojak stranek.

[Leoš Literák]

erghh, behem preview se ztratil tag font. dalsi chybka na opravu. takze pouzivaji hrozne dlouhy font tag <font> pro kazdy radek vypisu (

[kolisko]

Osobne take pouzivam ebanku. Puvodne jsem s ni byl take spokojen, ale uz prichazim na docela zavazne nedostatky. V linuxu (konkretne mozille) neni problem. Problem je s tim, ze ebanka obcas rozpoji spojeni a to je dost neprijemne, kdyz ma clovek rozepsane platby nebo jine formulare. To by se ale dalo zvladnout. Mnohem vice mi vadi, ze v pozdne vecernich hodinach byva ebanka nedostupna - a to jak stranky, tak vsechny bankomaty. Snazil jsem se zjistit, cim to je. Hlavni duvod je pry rozsahle automaticke "scitani" (nevim presne, nejaky ucetni termin) a to pry odpoji databazi od systemu. Nekolikrat se mi to stalo osudnym, kdyz jsem si bral taxi a objizdel s nim 5 bankomatu, abych zaplatil a zadny mi nechtel vzit ani jednu kartu od ebanky. To se pak radne zapotite a dost se to prodrazi. Dale se stava pravidlem, ze pri prechodu z letniho na zimni cas a opacne opet jsou s ebankou problemy. Ale jsem u ni stale. Ovsem radeji si vybiram penize dostatecne dopredu prestoze vim, ze mam na uctu zustatek, protoze se mi to parkrat nevyplatilo. Pak ale trochu ztraci smysl platit online kartou v obchodech, protoze clovek nema jistotu, ze ebanka bude fungovat. Toto se tyka jen plateb v pozdnejsich vecernich hodinach. kolisko

[Petr Krčmář]

Hmmm... je pravda, ze maji ty stranky napsane prasacky. Je pravda, ze do banky chodim pres 256tku linku, takze no-problem (ale samozrejme uznavam, ze pro modemistu=VeryBigProblem). A vyberem z bankomatu jsem zatim nemel jediny problem (a vybiral jsem uz mnohokrat v ruznou denni dobu - a i v bankomatu Sporky a nemel jsem problem - az na tech 30Kc poplatek ). Kazdopadne myslim, ze ma zatim nejpromaklejsi internetbanking, ktery nejlepe chodi v Mozille (nemam s ostatnima osobni zkusenosti, rikam co vim z doslechu, rad se ale v teto serii clanku necham opravit). Zatim zustavam . Peter

[newoR]

Mne eBanka nechodi poradne ani v Mozille (Mozilla/5.0 (X11; U; Linux i686; en-US; rv:1.0.1) Gecko/20020826). Treba se do eBanky naloguju OK, dam historii uctu, pak se napise "pozadavek se odesila klientskemu systemu, prosim cekejte" a pak uz nic. Takze tam zatim lozim Netscapem 4.7. ntw

[bigsam72]

Ahoj, sam pouzivam eBanku dele nez rok a co mi na ni vadi je vysoka cena za jejich sluzby. Sluzby jsou sice dobre, ale jsou fakt docela drahy. Zejmena v kontrastu s tim jak jsou podobne sluzby zpoplatnovany v cizine ( Za zalozeni uctu v bance 20Euro bonus, vetsina operaci za 0, zpoplatnuji se vetsinou pouze vybery z cizich bank. a spec sluzby ). Jinak funkcnost eBanky s Linuxem + Mozilla je velice dobra. Mozna se vyplati vratit elektronicky klic a pouzivat pouze mobil.

[Petr Mach]

Ja jsem byl jednim z prvnich klientu eBanky, ale letos pred prazdninama jsem tam ucet zrusil. Draha, pomala, nespolehliva i ten osobni pristup ke klientum se zmenil. V dobe kdy ma konkurenci si to uz nemuze dovolit.

[Leoš Literák]

diky, toto je v planu. bohuzel ne vsechny banky vychazeji takto vstric jako Raiffeisen bank u jedne bych odmitnuti teda rozhodne necekal

[Jiri Kratochvil]

Jo jaka to byla?

[Tomas Mraz]

Tak to by me take zajimalo, jaka to byla. Myslim, ze tuto informaci muzete klidne zverejnit. Protoze s tim musi dana banka pocitat, ze to zverejnite.

[Leoš Literák]

zajimave bylo, ze nejdrive me poprosila o otazky (nic extra v nich nebylo), pak tyden neodpovidala a kdyz jsem se ozval, odpovedela, ze rozhovor nebude realizovat. ted cekam (druhy den), zda mi odpovi na dotaz, proc se tak rozhodla. pokud z toho rozhovoru sejde, zminim to v clanku venovanem teto ?Bance.

[Ivo Prikryl]

Popisovane bankovnictvi mam a znam. Ale nepouzivam. A to nejen proto,že je "M$ only" ale také a hlavne proto, ze ani v prostředi MS nefunguje poradne.. Pul hodiny se tam natahuji, kontroluji ci co ja vim co jeste delaji, nez se vubec da zacit pracovat. A i pak je tam misto poloviny appletu jenom bila obrazovka. Nebo to blaznive carovani s ruznymi certifikaty a nekolika prihlasovacimi jmeny, hesli atd.. Fakt sila. Nechapu, jak to normalni woknovy uzivatel nainstaluje.. Vypada to, ze ten kdo aplikaci navrhoval, sam asi zadne bankovnictvi nepouziva. A jina alternativa nez M$ IE pro ne zrejme ani neexistuje. Vypada to skoro, jako by byl M$ klient RB. )

[Jiri]

Taky mam, taky znam a normalne pouzivam. Zadne problemy nepozoruji. Jediny problem je to, ze musim z woken, coz se brzy zmeni.

[PaJasoft]

Myslite tu silenou aplikaci, quli ktere musite na firewallu SNATovat divoky port 1153 (MultiCash 24), pripadne pro zmenu HB 24 quli certifikatum port 8081 - jako by to neslo standardne....

[Open Mage]

Vážený pane Přikryle,
souhlasím s Vámi v tom, že stará verze IBS která bude 9.12. nahrazena verzí novou, je trochu nemotorná díky nutnosti kontrolovat při přihlášení verze appletů uložených na Vašem lokální disku s verzemi na našem serveru pro případ upgradu některého z java appletů.
Věřím, že Vám nová verze internetového bankovnictví bude vyhovovat lépe ať už z důvodu rychlosti (bez verifikace java appletů při přihlášení), tak díky tomu, že již není je "M$ only" jak oprávněně nazýváte verzi starou.
Budete-li mít dotazy k IBS 3.2 neváhejte mne prosím kontaktovat na bezplatné lince 800 900 900. S pozdravem,

Stanislav Puffler
(IT technical support, IBS helpdesk)
www.rb.cz

[David Olszyński]

Opravdu povedeny napad, dekuji a tesim se na dalsi casti. Doufam, ze soucasti serialu bude i povidani s lidmi z Komercni banky. Kdyz jsem jim onehdy psal, ze activex nevedu a proc jim to nejde i v ne-ms produktech, tak mi odpovedeli v tak podivnem smyslu, az jsem pochopil, ze misto aby vybrali poradnou technologii, tak radeji investovali penize do velkeho a nakladneho vyzkumu, ze ktereho zjistili, ze ms ie pouziva asi 95% lidi. Dobre investovane penize, ze ano?

[Pet]

napsat takovy serial. Nezapomene na UnionBanku. Jejich i-banka sice nepodporuje Mozillu, ale v NN4.76 na Linuxu chodi velice dobre a to i v podminkach (zahranci+proxi), kdy jina znama elektronicka banka mela vazne problemy (=byla nepouzitelna).

[Leoš Literák]

ahoj, skoda ze ses neprihlasil. nicmene chtel bych poprosit lidi, kteri pouzivaji pod linuxem nejake elektronicke bankovnictvi (mimo ebanku), at se mi ozvou. chtel bych do clanku davat osobni zkusenosti lidi, screenshoty apod.

[Jiri Vondra]

Uz nekolikrat jsem u eBanky urgoval, ze jejich .java.security soubor je nebezpecny. Tento soubor totiz zpristupnuje cely disk "C:" pro vsechny servery pod Javou. Tedy, kdokoliv pouzil bez rozmyslu tento soubor je v ohrozeni (je pravda, ze jen pod M$ Win ). Muzete to taky zminit v clanku, az budete psat o eBance?

[Jakub Spicak]

Pouzivam take i-banku Union Banky pod Linuxem. Puvodne jen pres "stary" Netscape, nyni i pres Mozillu (1.0.1) a vsechno bezi bezproblemove. Pres modem 33.6. Neni to sice nic krasneho, ale ja potrebuji videt stav na uctu, historii a prevadet penize. A to tam je.

[Martin]

Tyto sluzby pouziva 95% z M$, to je celkem logicke kdyz pod jinymi systemy to jde trochu ztuha, pak hlaseni prohlizecu neni smerodatne spousta prohlizecu se hlasi jako Explorer i kdyz to s nim nema nic spolecneho.

[Open Mage]

Nebo spíš MSIE se hlásí na Apacheovských statistikách jako Mozilla 4.0 Vskutku nevídané - že by se M$ styděl za svůj brouzdač ?

[Pedro]

Zdravim, je sice pekne, ze banky "optimalizuji" sve weby pro 95% uzivatelu s M$IE, nicmene stale nedokazu pochopit, proc je neoptimalizuji pro 100% uzivatelu, coz by bylo i pro banku samotnou velmi jednoduche - nepouzivat zadne zpotvoreniny v html, zadne javascripty ani javaaplety. To je dalsi vec, kterou absolutne nedokazu pochopit. Jestlize se mam opravdu podepsat, musim se podepisovat za pomoci software kteremu verim, coz javaaplet, ktery se odnekud natahne rozhodne neni. Treba openssl, gpg nebo si ten sha-1 spocitat na kalkulacce , ale necht je to jasne, co vlastne podepisuju. To ze nekam kliknu v "nejakem" javaapletu preci neni mozne seriozne uvazujicim clovekem povazovat za podpis. Takto bohuzel postupuji vsechny banky, alespon o cem vim .

[David Olszyński]

Ja spise nedokazu pochopit, ze nekdo ten system udela v Jave a on pak funguje jen na oknech . To je nejvetsi prasarna, co znam! Kdyz uz se morduju s Javou, tak se z ni snazim alespon vyzdimat to, co mi nabizi. No a Java rozhodne nabizi platformove nezavisla reseni.

[Alexandr Malusek]

Zavedeni internetoveho bankovnictvi neni projekt, ktery se resi na kolene. Nekdo musel rozhodnout, ze implementace bude podporovat pouze IE na MS-Windows. V zadnem pripade neslo o to, ze by multiplatformni reseni nebylo realizovatelne - zahranicni banky v dobe zavadeni internetoveho bankovnictvi v CR jiz delsi dobu podporovaly pristup jak z Netscape Navigatoru, tak i Internet Exploreru. Me osobne by zajimalo, kdo za rozhodnutim o vyhradni podpore IE a MS-Windows u kazde z bank stoji. Ne snad, ze bych s temi nekolika akciemi co vlastnim mohl neco ovlivnit, ale rad bych se v problemu orientoval, protoze zavani nekompetenci a korupci.

[Tomas]

Casto mam velmi podobny pocit (napr. u CSOB->PVT->Unysis->M$). Banky casto nuti uzivatele I.B. instalovat dodatecny software a nekdy i hardware (jako zminena CSOB, ctecka karet s klicem stoji bajecnych 3000,-Kc), omezuji uzivatele pouze na jeden pociatac (muzete zapomenout na to ze svuj ucet budete ovladat z domova i z prace) jako treba (Reif.Banka). Nekdy je problem, treba jen v tom jak udelat rozumne webove rozhrani, nezavile na prohlizeci. Zdanlive jednoducha vec, autentizace pres heslo, ssl spojeni, pak dotaz do databaze a vypis transakci za posledni mesic (viz. CSOB IB v pasivnim modu) se da zmrsit v JavaScriptu tak, ze to chodi jen v IE/Win. Nekdy banka zase nemuze pochopit, ze muzete mit vice nez jeden ucet (tusim ze to byl IB klient z IPB) a musite software instalovat v nekolika kopiich na jeden pocitac. A tak by se dalo pokracovat.

Jen pro srovnani, ted nejaky cas pobyvam u nasich zapadnich sousedu v Nemecku. Protoze tu pobiram plat, zridil jsem si ucet u Deutsche-Bank. V bance jsem byl za nekolik mesicu pouze jednou, zalozit si ucet a podepsat smlouvy. Soucasti uctu je samozrejme IB. Samotne rozhrani je jednoduche (postavene temer na cistem HTML). Pokud chcete zadat transakci, musite znat spravne cislo ze seznamu nahodnych cisel, ktery jste obdrzeli v bance. Zadate dvakrat spatne cislo, ucet se zablokuje. Zda se vam to prilis jednoduche, aby to bylo bezpecne? Mozna, ale hlavne to funguje.
(Jedina nevyhoda je, ze se penize daji z webu prevadet je vramci EU, ale to uz je jina story.)

[Tomáš Mráz]

Divil byste se, ale obcas za tim ani zadna korupce neni. Nekdy uplne staci, kdyz jsou na odpovednem miste nekompetentni lide, kteri si nenechaji vymluvit utkvelou myslenku.

[Alexandr Malusek]

Budiz na zvazeni kazde banky, zda nekompetentni clovek, jehoz utkvela myslenka postavila nekolik procent klientu pred rozhodnuti o zmene banky, ma na tomto odpovednem miste setrvat. A to nemyslim jako zert, protoze banku jsem kvuli omezeni internetoveho bankovnictvi na IE/MS-Windows jiz menil.

[Tomáš Mráz]

Divil byste se, ale obcas za tim ani zadna korupce neni. Nekdy uplne staci, kdyz jsou na odpovednem miste nekompetentni lide, kteri si nenechaji vymluvit utkvelou myslenku.

[Open Mage]

S tímto mi nezbývá než souhlasit. Ve staré verzi IBS byly applety vázané bohužel na MS Java Virtual Machine v MSIE. Nová verze naštěstí nechává appletům volný výběr VM

[Václav Dvořák]

> Jestlize se mam opravdu podepsat, musim se podepisovat za pomoci software kteremu verim,
> coz javaaplet, ktery se odnekud natahne rozhodne neni.
> Treba openssl, gpg nebo si ten sha-1 spocitat na kalkulacce

Ta posledni veta byla jiste myslena jako vtip, ale jinak naprosto souhlasim! Uz nejakou dobu se snazim zjistit, jestli existuje nejaky standardni zpusob, jak si muze webserver vyzadat podepsani formulare pri submitu - ale zda se, ze nic takoveho neexistuje???? Nechapu to, vzdyt to je naprosto logicky pozadavek! Opravdu na to jeste neexistuje nejaky standard, nejlepe takovy, ktery by uz nejaky browser podporoval?

[lojza]

ssl certifikaty na strane klienta. Pomineme-li fakt, ze v implementacich muzou byt chyby, pak je to asi to jedine, co na toto tema prohlizece podporuji. Pri ssl spojeni se servr musi prokazat certifikatem. Klient se muze (ale nemusi) prokazovat take nejakym certifikatem. Servr muze byt nastavem tak, ze ve spojeni pokracuje jen tehdy, pokud klientuv certifikat je z mnoziny povolenych certifikatu. Zaroven z klienskeho certifikatu plyne identita uzivatele, takze jiz neni nutne psat nejake loginy a hesla. Potize: - certifikat sde musi do konkretniho pocitace instalovat - stoji to a pada to na faktorizaci velkych cisel - kdo si sedne k Vasemu pocitaci (nebo se dostane k souboru s certifikatem) a zisti heslo, ten se muze za vas vydavat Kdyz tak mne prosim doplnte, jestli jsem neco zamlzil.

[Matlas]

No, ono to s tim certifikatem neni az tak uplne presne. Zaprve, certifikat nema zadne heslo. Heslem (symetrickou sifrou, je chranen privatni klic). Pokud mate privatni klic na hw mediu(treba usb token, nebo cipova karta), tak pokud se vam nekdo dostane k pocitaci, je mu vas certifikat leda k prdu. SAmozrejme predpokladam, ze ten token nenechate zapichnuty v masine, kdyz od ni odchazite.

[Matlas]

No, ono to s tim certifikatem neni az tak uplne presne. Zaprve, certifikat nema zadne heslo. Heslem (symetrickou sifrou, je chranen privatni klic). Pokud mate privatni klic na hw mediu(treba usb token, nebo cipova karta), tak pokud se vam nekdo dostane k pocitaci, je mu vas certifikat leda k prdu. SAmozrejme predpokladam, ze ten token nenechate zapichnuty v masine, kdyz od ni odchazite.

Tady je jeden finsky priklad za vsechny. Funguje naprosto v cemkoliv (skoro i v linksu, mel jsem ale nejake problemy s cookies). Po prepnuti do anglictiny najdete pod linkem "help" zkusebni login a heslo (123456 a 7890). Je to optimalizovano pro male displeje PDA - pravda mirne spartanske prostredi, ale kdo chce hezci prostredi musi se naucit finsky nebo svedsky (link login je nahore a mel by fungovat stejny zkusebni login a heslo). Krom loginu a hesla potrebujete jeste kodovou knizku kterou vam daji v bance pri osobni navsteve (ve zkusebni verzi staci odkliknout prazdny kod). U textove (PDA) verze zatim nejde pouzit identifikacni HST kartu, ale u "normalni" verze to jde. Myslim ze by se ceske banky z toho mohly poucit (nakolik jsem cetl o problemech internetoveho bankovnictvi v cesku).

[Petr Krčmář]

Diky, moc hezke. Ne nadarmo se rika, ze vsechno genialni je jednoduche. Taky nechapu, proc to ostatni banky delaji tak komplikovane Petr

[david.lister]

ceska sporitelna od 4.11 ma novy bankovnictvi a podle info na infolince to bude platformove a prohlizecove nezavisly.

[suchys]

No CS, radeji nemluvit. Doufam,ze od 4.11. to bude opravdu lespi, nebot jejich stavajici system vyzadujici jen a pouze M$ + Explorer (pouziva to M$ JVM) je dost nepouzitelnej. Vidite pouze akce udelane pres web, operace pres bankomaty, internet atd. jsou nedostupne, coz ponekud snizuje funkcnost sluzby hlavne vzhledem k rychlemu odhaleni podezrelych plateb. Navic udrzivat Win pouze kvuli CS je fakt docela moc .

[jozka]

vidite vsechno a nikoli jen veci udelane pres web. Staci pouzit polozku "Zadost o vypis". Trochu nestastne formulovane, pravda, ale funguje to.

[suchys]

Tak to jsem jsem tam opravdu neobjevil. Zkusim. Diky

[caha]

No s CSAS si na toto tema do dneska cile dopisuji/volam, protoze patrim mezi ty 'prvni', kteri maji primo ve smlouve jmenovany jako browser i netscape (pak to stahli a omezili). Resil jsem to i pres ombudsmana CSAS (ten videl jako reseni vraceni penez za token ;) )a ted pres novou sluzbu - 'privatniho bankere', napsal spoustu mailu i technickych s prilozenymi error.hlaskami z java debuggeru, konkretnimi odkazy na W3C normy, apod. a zvlaste posledni maily byly psany sice slusne, ale rekneme dosti nevybirave :). Nevim, jestli toto take trochu napomohlo (doufam ze jo :) ), ale dnes kdyz jsem si vyzkousel demo noveho el.bankovnictvi (https://online24.csas.cz/index_cs.htm), byl jsem v soku. Pod mozillou, operou i konquerorem to bezi bezproblemove (alespon zatim jsem na nic neprisel). Sice jsem se chytnul za hlavu, kdyz jsem zjistil, ze jedina ochrana k odeslani financni castky pod denni limit (coz je default 50000,-) je jmeno a heslo pres https, ale to se nastesti da nastavit, takze pak to standardne vyzaduje potvrzeni z tokenu. Ne, ze bych byl skeptik, ale hura budu kricet, az to 4.11. bude fungovat stejne jako demo. Doufam ...

[jozka]

platformne nezavisly? No, nevim, ve smlouve je uvedeno W95-WXP + MSIE 5.0 a vyssi...

[K.]

Uz se tesim na clanek o CSOB, tak se krome zustatku nedozvite nic. Tam maji tak neskutecne napsany prostredi, ze krome IE to nic nebere. O ctecce karet s ovladaci pouze pro Win ani nemluve (

[Jirka Chraska]

Pouzivam CSOB (puvodne IPB) uz pomerne dlouho a musim rict, ze krome poslani prikazu, kdy musim startovat jejich aplikaci HomeBanking pod Windows je jejich web celkem svizny a funguje s jakymkoliv prohlizecem, co podporuje certifikaty. Na Linuxu jak Netscape tak Mozilla i Konqueror. Mohu si prohlednout jak vypisy, tak historii uctu, tak i aktualni zustatek nebo zrusit jiz poslany prikaz. Pokud vyberu nebo vlozim hotove penize, tak kdyz priju domu, je to tam. Takze, krome posilani prikazu, spokojenost. Srovnaval jsem to s mojibankou od KB a podobnym produktem od GECB a CSOB je asi nejlepsi (asi proto ze bezi na webu od Netscape). Kdysi pouzivala CSOB nejaky nemecky software a to byla hruza.

[Daniel Smolik]

Diky za info to jsem rad,ze neco jde delat jen po internetu. Nedavno ucetni prinesla HomeBanking od CSOB a malem me z toho klepla pepka. Absolutne jsem nepochopil co s tim.Pravda moc jsem se tomu nevenoval, ale s eBankou jsem to pochopil za 5 minut. Jinak s eBankou jsem absolutne spokojen. Po modemu to nebyl zadny med, ale slo to. Ted mam Mistral a jsem spokojen.Take bych uvital "Light" verzi to prece neni zadny problem. Jinak u eBanky se mi libi i jejich pristup ke klinetovi. Vystridal jsem uz snad 5 bank a tady jsem nejspokojenejsi. Jsou to IMHO nejmensi "papirozrouti" ).

[hwsoft]

IB24 pod Mozillou nefunguje!. Teda bez toho, aby o sobe tvrdila ze je IE.

[Ivo Prikryl]

Dobre bankovnictví najdete třeba na www.ba-ca.com (Rakouska Bank Austria - Credit Anstalt). Funguje neprosto bez problemu jak s mozilou, konquerorem, Operou či IE. A to velmi svizne a jednoduse. Je videt, ze to jde, kdyz se chce.

[Ondrej]

ja to porad nechapu.. proc to nenapisou pod nejnovejsi Javou 1.4 treba se Swingem jako samostatnou aplikaci? Pak to bude chodit vsude. jejich pristup nema logiku. nejdriv reknou - je to super, funguje to z prohlizece. pak reknou, ze to musi byt jedna verze IE s temahle zaplatama a clovek instaluje a patchuje jako divej. nebylo by jednodussi nainstalovat JRE a konec? proc to cpat do prohlizece, vysvetli mi to nekdo?

[Stefan]

Proč psát samostatnou aplikaci když by stejně nic nedělala ? Nutit lidi instalovat si JRE je naprosto zbytečné. Taková aplikace by stejně nemohla dělat nic jiného než přadávat informace do banky, z důvodu bezpečnosti se všechno musí kontrolovat mimo klienta. Jediným výsledkem použití takové aplikace by bylo zděšení části uživatelů nad instalací ne zrovna malého balíčku, poslední JRE1.4.1 má přes 8MB, dále také by část uživatelů nebyla spokojena s rychlostí aplikace. Je to dáno tím že ne každý má v PC 60GB HDD, CPU na 2GHz a 500MB RAM. JAVA aplikace např. na mém Celeronu 500MHz a 256MB RAM opravdu nepatří mezi nejrychlejší a nemám důvod se domnívat že aplikace pro banking by byla optimalizována na rychlost a spotřebu paměti.
Oproti tomu browser má každý a jeho využití je vcelku logické.

[PaJaSoft]

Uz kdyz ctu: Q:Jakou šifru používáte v novém klientovi? Jaká je její délka? A:Jakub Feldstein: V nové verzi budeme používat stejnou šifru jako nyní, tedy 128 bitů. vim s jakym 'odbornikem' zrejme mluvim. Pokud doslo ke zkresleni odpovedi, omlouvam se, pokud je to autenticke/pisemne, o to hure...

[Leoš Literák]

ne, ke zkresleni nedoslo. osobne bych sifrou o teto delce nekryptoval ani objednavku knizek

[Sandy]

mozna by sis mel objednat knihu o SSL, protoze SSL (128b), ktere mel Jakub na mysli, je tak silane zabezpeceni komun. kanalu, ze az do minuleho roku podlehala vyvoznim omezenim USA (s vyjimkou bankovniho sektoru). Ostatne RSA 1024b server certifikaty vydaval Verisign pouze na zvlastni povoleni! Sandy

[Cohen]

No, panove, vy si asi pletete symetricke sifrovani a asymetricky klic, kterym se zahajuje prenos a sifruje se s nim prave predani toho 128bitoveho. V oblasti HTTPS se silnejsi sifrovani nez 128 bitu nepouziva.
Poznamka k predchozi reakci, ze je vydaval Verisign jen na zvlastni povoleni - to uz je sery davnovek, dnes jsou k dispozici od nekolika desitek CA za vicemene klasickou cenu, cca 2000 rocne.

[Milan Hejpetr]

No - vypada to hezky, kdyz ten clovek tvrdi, ze to budou testovat i pod Mozillou s Linuxem... Jenze moje zkusennost mne veli - hodnotit to skepticky. Mam totiz trochu zkusennosti (sice ne s bankami, ale je to snad srovnatelne) s podobnymi poskytovateli sluzeb a programatory Web aplikaci. Casto vubec netusi, ze existuje neco jineho nez MS Win a MSIE (!!!) A kdyz to tusi, jejich sefove bez technickeho vzdelani jim rychle vysvetli, aby na to zapomeli ( Reklamni masaz proste pusobi casto dokonale. Takze bych tomu prohlaseni rad veril...ale cervik pochybnosti hloda a rika, ze ta zminka o Linuxu tam mozna jen jen proto, aby nahodou nerekl nenapsal neco spatne...pro kazdy pripad atd.... zname to (

[Cohen]

No fakt to vypada hezky, ale ne az tak . Me osobne neprijde prilis bezpecne si na disk ulozit privatni klice pro podepisovani transakci. Proste je to silenstvi, to se na me nezlobte :). Natoz dat k dispozici tenhle klic (a obsah disku) java appletu.

[Open Mage]

Zdravím Vás,
osobně jsem toto testování prováděl na MDK 9.0 GPL s jádrem 2.4.19, Mozillou 1.01 a doinstalovanou podporou javy (J2SE od Sunu, r esp. pouze se staženou částí runtime environment). Aplikace v této konfiguraci pracuje bez jakýchkoliv transparentních potíží. Ne jsem sice linuxovým profesionálem, ale i tak se budu snažit na bezplatné lince RB 800 900 900 podporovat kolegou J. Feldsteinem z míněných 5% uživatelů, kteří nepoužívají OS a browser od Microsoftu.
Pokud máte jakékoliv dotazy neváhejte mne prosím v této věci kontaktovat buď na mejlu který mám registrován v ABC linuxu, na níže uvedeném mejlu či přímo v této diskuzi. S pozdravem a přáním hezkého dne,

Stanislav Puffler
(IT technical support, IBS helpdesk)
RAIFFEISENBANK a.s.
www.rb.cz

[Testovani pod Linuxem atd...]

">

[Jindřich]

Nezdálo by se to, ale exdistují i lidé, kteří používají Mozillu pod Windows - a rádi. (Třeba já...) Myslím si, že pokud by každý dostal šanci si ji vyzkoušet, podíl jejích uživatelů by se zvýšil.

[Radim H.]

Ahoj lidi, zrovna debatuju na podobne tema s jinou bankou, zatim nejmenovanou. Dopracoval jsem se k technikum, zatim je to v te fazi, ze se me snazi opit rohlikem. Nejsem v HTML a Jave prilis kovanej, zejmena co se standardu tyce, a proto mam dotaz: nasel by se nekdo, na koho bych se mohl obracet s dotazy (v idealnim pripade treba kolega, ktery zminoval, ze uz v dohadovani postoupil i k argumentaci prostrednictvim W3C norem)? Zatim se tvari, jako ze jsou ochotni diskutovat, tak bych to chtel zkusit. V pripade ochoty/zajmu mi, prosim, poslete mailovou adresu na 603/716330 (nemam naladu na dalsi spamy). Dik, Radim

[jano]

Super. Vyborny napad, zaujimava tema. Je fajn, ze sa v RB nieco deje a tesim sa az bude ta nova verzia. Po vasich reakciach a svojich skusenostiach mam pocit, ze ceske banky v internet bankingu trocha zaostavaju. Raiffeisen group je vacsinovym vlastnikom slovenskej Tatra banky a okrem toho, ze IB Tatra banky je velmy dobry, je uz od pociatku platformovo nezavisly. Mimochodom umoznuje zasielat vypisy podpisovane pgp klucom, pravidelne alebo pri zmene na ucte (kriteria zmeny sa nastavuju). V pripade, ze mate mobil tak je mozne zasielat vypisy aj na mobil. SMS-ky a maily su zdarma rovnako aj IB je bez mesacnych poplatkov. Url: https://moja.tatrabanka.sk/cgi-bin/ibanking/start/ibanking.jsp Dalsia banka, s ktorou mam skusenosti je Postova banka (http://www.pabk.sk/demo/1.htm). Ta mala ako jedna z prvych naozaj pouzitelny IB. Zajimave je graficke znazornenie vyvoja stavu uctu a graficky vyvoj prijmov a uhrad. Je taktiez funkcny pod linuxom.

[František Bublík]

Konecne opravdu funkcni i-bankovnictví idealni pro fyzicke osoby, ktere mi bezproblemove funguje pod Mozillou 1.2 . Zatim jsem nenarazil na nic co by nechtelo behat. Pres drivejsi spatne zkusenosti se sporitelnou, musim uznat, ze tento tah se velmi vydaril .... nemohu jinak, nez vsem linuxovym zajemcum o el-bankvnictvi tuto sluzbu doporucit. bfrantisek@volny.cz

[jerrik]

Elektronické bankovnictví - Raiffeisenbank je katastrofa ještě v roce 2012, nehledě na to, že se Raiffeisenbank chová ke svým klientům jako loupežník.